24. březen 1950 – Skupina pilotů při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu, nikdo nebyl zraněn. Je to případ z 24. března 1950, kdy tři bývalí piloti RAF unesli tři civilní letadla a přeletěli s nimi do Erdingu u Mnichova v tehdejším Západním Německu. Tento útěk byl reakcí na rostoucí politický tlak a perzekuci, které v té době v Československu zažívali lidé s “západními vazbami”, včetně válečných hrdinů RAF. Piloti Ladislav Světlík, Oldřich Doležal a Vít Angetter využili skutečnosti, že všechny tři jejich lety směřovaly do Prahy ve stejný den, a po dvou měsících plánování provedli koordinovaný útěk. Podařilo se jim na palubu propašovat své rodiny a několik starých přátel z RAF. Někteří pasažéři však o plánu útěku nevěděli a dozvěděli se o něm až po přistání v Erdingu. Největší hromadný letecký útěk z komunistického Československa rozzuřil tehdejší představitele tohoto režimu. Komunisté se okamžitě rozhodli jednat a jejich cíl byl jediný, piloty potrestat. Většina účastníků tohoto únosu byla v nepřítomnosti odsouzena k vysokým trestům, někteří k trestu smrti. Dokonce byli stíháni i jejich skuteční či domnělí spolupracovníci a příbuzní. Únos se dočkal i propagandistického literárního zpracování a tehdy začínající režisérská dvojice Ján Kadár a Elmar Klos natočila hvězdně obsazený film Únos. Jeho děj však měl s realitou pramálo společného a ideologické protizápadní vyznění sloužilo především komunistické propagandě. Trasy letů unesených strojů Československých aerolinií z 24. března 1950. Vzlétly postupně z Brna, Ostravy a Bratislavy, ale místo Prahy byl jejich cílem Erding v západním Německu, kde se nacházela americká vojenská základna🔽 -

Od filmových reflektorů k životnímu poslání: Nezlomná cesta Michaela J. Foxe Příběh Michaela J. Foxe patří k těm nejpozoruhodnějším v moderních dějinách Hollywoodu. Ve chvíli, kdy se jako zářící hvězda vyhříval na absolutním vrcholu slávy, zasáhla do jeho života krutá diagnóza, která by pravděpodobně kohokoliv jiného srazila na kolena. Ani pro něj to však nebylo snadné období; vnitřní boj s Parkinsonovou chorobou se zpočátku snažil vytěsnit depresí a útěkem k alkoholu. Klíčový zlom nastal až díky upřímné intervenci jeho manželky, jejíž prostá otázka, zda chce takovým způsobem skutečně prožít zbytek života, se stala katalyzátorem nečekané proměny. Místo rezignace se herec rozhodl svůj osobní boj přetavit v něco, co má celospolečenský přesah. Svou tvář a vliv propůjčil osvětě a stal se celosvětovým symbolem naděje pro miliony lidí se stejným osudem. Založil nadaci, která se postupem času vypracovala v jednu z nejvlivnějších institucí svého druhu a dokázala na výzkum léčby Parkinsonovy choroby vybrat neuvěřitelné miliony a miliony dolarů. Michael J. Fox tak dokázal, že i ta nejtěžší životní zkouška může být začátkem nové kapitoly, v níž se hollywoodský idol proměnil v jednoho z největších bojovníků za lidské zdraví v moderní historii. Obdivuji ho ! ❤️ -

Jedna z posledních fotek legendárního herce ❤️ Jeho úplně poslední slovo než zemřel bylo: ✨✨DĚKUJI✨✨ https://t.co/hpEgT9LqDo -

👑Když císař Zikmund Lucemburský dorazil o Vánocích 25. prosince roku 1414 na kostnický koncil, jeho první reakcí na uvěznění Jana Husa byl ostrý nesouhlas. Císař se dokonce snažil vynutit Husovo propuštění hrozbou násilného vniknutí do vězení. Narazil však na rozhodný odpor církevních hodnostářů, kteří argumentovali autonomií církevního práva a pohrozili předčasným ukončením celého sněmu. Zikmund nakonec ustoupil. Přesto se mu podařilo pro Husa zajistit alespoň určité úlevy: lepší podmínky věznění, dohled lékařů a možnost veřejně vystoupit před koncilem v červnu následujícího roku. -

✨🎄TV show Saturday Night Live natočila alternativní konec filmu Sám doma 🏠 Kevina si zahrála Ariana Grande. Docela drsný 😂😂👍 zdroj: https://t.co/su0HSxYnY4 https://t.co/1SxjyE9t50 -

🇨🇿💐Josef Sousedík, známý jako „Moravský Edison“ pro své vynálezy, byl kromě úspěšného podnikatele a vsetínského starosty i aktivním vlastencem a členem protinacistického odboje. Po několikerém zatčení byl 15. prosince 1944 držen na výslechové místnosti gestapa ve Vsetíně. Během tohoto výslechu se pokusil o útěk, při němž došlo k potyčce s důstojníkem gestapa Franzem Kernerem. Sousedík byl následně Kernerem zavražděn. V roce 1920 Josef Sousedík založil vlastní dílnu, kde vyráběl elektromotory a další stroje podle svých patentů. Tento podnik rychle expandoval do rozsáhlé továrny, která v době největšího rozmachu poskytovala práci více než 350 lidem. Sousedík odmítl návrh Tomáše Bati na partnerství. Kvůli následné hospodářské krizi se však dostal do finančních problémů, a tak jeho společnost v roce 1934 převzala v rámci konkursu firma Ringhoffer-Tatra. I po této změně pracoval Sousedík v podniku na ředitelské pozici až do roku 1940. Později, během válečných let, s továrnou spolupracoval externě. Zásadní je, že jeho elektrotechnická továrna dodala klíčové komponenty pro motorový vůz řady M 290.0, známý jako Slovenská strela. Pro tento vlak Sousedík také vyvinul originální benzinoelektrický systém přenosu energie. -

🇨🇿10. prosince roku 1984 byla předána Nobelova cena za literaturu Jaroslavu Seifertovi. Jaroslav Seifert začínal s proletářskou poezií, následně se stal představitelem poetismu a postupně přešel ke vzpomínkovým tématům. Tehdejšímu režimu takové ocenění přišlo nevhod a v médiích se o něm vyskytla jen stručná zmínka. Jaroslav Seifert sice měl titul národního umělce, jeho vztah s komunistickou mocí se však v období normalizace zkomplikoval. Byl nucen odejít do ústraní a stále více se orientoval na český disent. V prosinci 1976 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Proslulému českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi ji udělila Švédská akademie dne 11. října 1984. Seifertovo zdraví již bylo podlomené a sám si cenu převzít nemohl. Z rukou švédského krále si ji tedy následně převzala básníkova dcera Jana. „S odjezdem do Švédska měla naše rodina do poslední chvíle problémy. Neměli jsme povolení, a proto jsme si nemohli zakoupit ani letenku. Můj manžel musel jít ke švédskému velvyslanci a ten zatlačil,“ vzpomíná na perné období Jana Seifertová-Plichtová. Nakonec ze socialistické republiky vycestovala. Sešel se kvůli tomu výbor komunistické strany. Povolení dostala jen ona a její bratr Jaroslav, byť podle regulí se smí slavnostní ceremonie zúčastnit celá rodina včetně známých, a to do počtu devíti osob. Ceremonie se odehrála 10. prosince 1984. -

🇨🇿Rozsvěcení plynových lamp na Karlově mostě v Praze. Tato událost se koná každoročně během adventu, obvykle od 1. do 23. prosince.  Lampář v historické uniformě používá dlouhou tyč s hořícím knotem k zapálení 46 plynových lamp. https://t.co/uTHeQhpplc -